Velikonoce mají svůj prapůvod v pohanských svátcích jarní rovnodennosti a s příchodem křesťanství se staly oslavou Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Již zítra se v kalendáři objeví Škaredá středa, den, kdy končí pomasopustní čtyřicetidenní půst a začínají svátky jara, zeleně, pohybu, zrození a radosti.. Trochu jsem zapátrala na netu a zjistila pro vás, jaké zvyky ohledně jídla se dodržovaly a věřte, že pravidla našich babiček byla velice přísná :)
Škaredá středa Tento den se na stolech objevovala velice chutná, ale ošklivá jídla. Hospodyně úmyslně jídlo podávaly neupravené a pokud pekly placky nebo bramboráky, úmyslně je potrhaly nebo překládaly.
Zelený čtvrtek
Jak již název napovídá, byla v tento den podávána jídla z mladých kopřiv, špenátu a podobně. Nechyběly ani luštěniny, polévka z mladé zeleně, pekly se škvarkové placky, preclíky.
Na Velký pátek
se tradičně držel přísný půst, ale ti kdo z nějakého důvodu nemohli půst vydržet, směli si k jídlu připravit rybu. V chudých krajích byla často nahrazována například bramborovými plackami ve tvaru ryby. Krajově se také připravovalo jediné jídlo dne, většinou to bývala hustá polévka z toho, co dům dal.
Bílá sobota byla již spojena s hodováním, oslavami a hlavně, s velikonoční nádivkou. Hospodyně také pekly mazance, které byly na povrchu naříznuty do tvaru kříže, jako symbol ukřižování.
Jinde se připravovaly tzv. Jidáše, sladké pečivo z kynutého těsta, které se polévalo medem. Podle krajových zvyklostí se pekly buď stočené do spirály, nebo svinuté do podoby silného provazu na kterém se později oběsil právě Jidáš.
Nedělní Boží hod Velikonoční byl vlastně vyvrcholením svátků. Na krásně prostřeném stole nesmělo chybět mladé maso, většinou kůzlečí nebo jehněčí, ale často se podávala i drůbež, králík nebo uzené vepřové či šunka. Hlavní jídlo se začínalo poctivým masovým vývarem
Z kuchyně se valily dobroty všeho druhu, nikdy však nesměl chybět beránek. Ať opravdový, nebo alespoň jeho sladká forma tak, jak jej známe i dnes. Beránek byl symbolem nevinnosti a čistoty.
Velikonoční pondělí
bylo ve znamení vajec jako symbolu nového života a znovuzrození. Vejce se jedla snad ve všech možných úpravách, vařená, smažená i jako pomazánky a v pozdějších dobách s příchodem pomlázky se ujala tradice jejich zdobení a vaření na tvrdo.
Připravila jsem si pro vás i několik základních receptů na voňavoučkou nádivku, mazanec s mandlemi a sladkého beránka.
Najdete je v dalším článku.